Stereotypy marketingové praxe někdy hraničí se zdravým rozumem

Proč se na některých diskusních fórech živě diskutuje a proč některé blogy mají na kontě "0 komentářů"? Faktorů, které mají na míru intenzity konverzace mezi uživateli-čtenáři a daným obsahem vliv, může být několik. Jmenujme například kvalitu, atraktivitu a relevanci daného obsahu nebo tématu, známost, blízkost či nastavení komunikačního prostředí (např. zda je design či navigace webové stránky pro uživatele příjemný, zda je komunikační prostor naplněn předchozími hovory a nezeje prázdnotou, zda diskutující známe i mimo internet, apod.). 

Vezměme si třeba Facebook. Tam většinou nemáme zábrany komentovat statusy našich kontaktů či diskutovat jejich příspěvky, jsou-li pro nás něčím zajímavé. Síť na Facebooku je "naše" teritorium. Ale na příspěvky z anglofonní webové stránky, kde již tradičně do diskuse přispívají tamní "lidé z branže" se nám tak lehko již nereaguje. Potom používáme strategii glokalizace, kdy daný obsah "přeneseme" z cizího území na naši "mateřskou" půdu, kde ji můžeme bez zábran debatovat s našimi oborovými kolegy. 

Sice nerada činím paralely mezi off-line a on-line světem, v tomto případě ale udělám výjimku. Podobný mechanismus totiž můžeme vystopovat i v případě marketingového výzkumu. Jak by asi vypadal hloubkový rozhovor na téma zvyků konzumace lihovin v kavárně, či restauraci a jak by asi probíhal v naší pracovně? Jak by se asi respondentkám při "fokusce" diskutovalo o značkách jogurtů v kancelářské zasedačce a jak potom v obýváku jedné z nich? Je zřejmé, že v obou případech by prostředí, které je respondentovi/ce bližší, bylo více motivující pro aktivní komunikaci. 

Navzdory této "selskorozumové" zákonitosti se ovšem stále setkáváme s tím, že musíme klientovi vysvětlovat, proč účastníky našich výzkumů nenutíme, aby chodili k nám, ale naopak rádi přijdeme za nimi - do kontextu jejich žitých zkušeností. Vhled do spotřebitele nezískáme na našem území, ale "tam venku".

Comments

[Michaela Duda Jandová]

Zdravím,

omlouvám se za to hodnocení, ale nenašla jsem tlačíko "nesouhlasím". Ne, že by neexistovaly stereotypy v myšlení marketérů, naopak, pod to se podepíšu. Ale i v sebelepším obýváku špatný moderátor nezvládne vůbec nic. Za léta moderování mám zkušenost, že prostředí hraje svoji roli a pokud to jde, jsem proto, aby bylo co nejbližší respondentům, aby byli co nejuvolněnější a spontánní, ale uričtě to je jen malá část, mnohem větší je na bedrech moderátora. Mezi námi, představte si, že jste pozvaná známou známé do obýváku úplně cizí ženy. Myslíte, že budete spontánnější než v chronicky známém Autoklubu v Opletalově ulici? Dynamika skupiny, odbourávání bloků respondentů, vedení diskuse tak, aby to nebylo je "hezké povídání", to skutečně stojí a padá s moderátorem. Ovšem pokud jde o hloubkový rozhovor, to je pak něco jiného! To opravdu je obývák nenahraditelný. Výborně se to osvědčilo zejména u dotazování lékařů, kteří se přestali (alespoň do určité míry) stylizovat.

Michaela Duda Jandová
moderátorka