Idealisti

Když se odkaz na Mad Men objevil v jednom z nových dílů The Simpsons bylo jasno: Amerika má nový, a dlužno říci, že velmi překvapivý fenomén. Seriál o kreativním řediteli fiktivní reklamní agentury odehrávající se na začátku 60. let minulého století by asi jen tak někdo netipoval na to, že se stane miláčkem diváků i kritiky.

Londýn v Praze - bezbřehý ostrov plný zajímavých šamanů a mudrců hodných následování. Na mé mentální mapě má tato značka pevně ukotvený a koherentní tvar díky Jaroslavu Círovi, průzkumníkovi par excellence, který hlavnímu marketingovému proudu přibližuje vzdálené světy značkových příběhů a jejich vypravěčů. Londýn v Praze je pro mě institucí, která nastoluje v českých vodách unikátní agendu a odpovídající diskusi.

“It’s no longer a choice between Nike or adidas shoes. The question becomes, ‘Do I buy shoes or an iPod?’”

Poslední desetiletí sloužil marketingový výzkum jako zdroj robustních databází čísel "popisujících životy" našich spotřebitelů. Nejen, ale zcela jistě zejména. Mimo to se pracovníci v marketingu, brandingu či reklamě mohli ještě inspirovat daty z hloubkových rozhovorů a skupinových diskusí "před zrcadlem". Asi nás tedy příliš nepřekvapí, že aktuální výzkumné trendy spojuje téměř obsesivní zaujatost skutečným bytím členů našich cílových skupin. Tento fenomén není ovšem vlastní pouze marketingu, ale sociálním vědám obecně. Ostatně toto bylo i hlavním poselstvím konference "Vital Signs: Researching Real Life", o které jsem se již zmiňovala v předchozím příspěvku.

Kouzlo každodennosti, půvab obyčejných a jednoduchých věcí, krása přírody a přirozenosti - to jsou "iny" rodící se občanské společnosti biedermeieru. A jak ukazují tradiční velké trendové i relativně nové malé terénní výzkumy, spojují tyto hodnoty taktéž společnost vezdejší bažící po "reálných" a co nejvíce autentických zážitcích. Stejně tak jako průměrně bohatí měšťané biedermeieru, jejichž kupní síla významně stoupla, nakupovali předměty - dříve finančně nedostupné - jako nábytek, porcelán, šperky a další vybavení do svých domovů, tak i dnešní lidé zaplňují své příbytky nejrůznějšími produkty nabytými o víkendových výletech do IKEA. A stejně tak jako společnost první poloviny 19. století vyzdvihovala hodnoty rodinného kruhu, tak i my se dnes navracíme na naše chaty, k našim rodinám a našim "kmenům" (ať již on-line, či off-line).

Co největší baterie otázek začínající slovem “Proč”, deset kousků spotřebitelů v zasedačce, vytuněná audiovideotechnika, dvě hodiny času a klient za zrcadlem. Zaručená receptura na získání maxima “insightů”, ze kterých potom agentura navrhne pár cool konceptů na televizní spot a po několika kolech klientových připomínek jeden z nich natočí.

Když se dva perou, třetí se směje. A v byznysu se smějí i jeho akcionáři nebo majitelé. Herní průmysl je odvětví, které stále roste a rozhodně nejde o okrajovou záležitost pro pubescenty, jak se ještě občas někdo domnívá. Jeho tržby by měly již brzy předběhnout hudební průmysl (pokud se tomu již nestalo) a zdatně válčí též s filmovým průmyslem. Jen pro srovnání: tržby „prvního víkendu“ hry GTA4 podstatně předběhly tržby trháku Iron Man.

Nejvíce nám dnes o marketingu říká diskurz, který se marketingu zdálnlivě vůbec nedotýká. Je to příznačné a přízračné: teprve po nějakých 17 letech se probouzíme z rétorického oparu kuponové revoluce a rehabilitujeme tradici kritického myšlení, která nesla nějakou dobu přinejmenším nálepku levičáství nebo alespoň akademismu.

Zatímco začátek 21. století strávila vědecká komunita stížnostmi na neexistenci sociologických výzkumů chování jedinců na Internetu, ve druhé polovině této dekády vykazuje v tomto směru již alespoň nějakou aktivitu, tedy ve Spojených státech amerických. Jednou z nejvýznačnějších výzkumných institucí v tomto interdisciplinárním oboru je Pew Research Center.

Bude to taková čapkovsky odlehčená etnografická črta. Pro začátek ideální formát, navíc s idealistickým obsahem.