1. 10. 2009
Snem, ale zároveň noční můrou každého současného "markeťáka" je nalézt klíč, jak efektivně oslovit svou cílovou skupinu. Mluví se hodně o "engagementu", napojení na konverzaci, spolutvorbě, apod. Ale jak to konkrétně uskutečnit? Tento úkol není vzhledem k pokračujícímu redefinování mediálního klimatu úplně jednoduchý. Kde je tedy možné se nechat inspirovat?
Inspiraci bychom měli hledat v oblasti, která byla "postižena" fenoménem síťové společnosti jako jedna z prvních - v hudebním průmyslu. S přibývajícím počtem stažených megabajtů si interpreti čím dál více uvědomovali, že model "budu pod ochranou velké společnosti, která bude prostředníkem mezi mnou a mým publikem - zařídí nahrání, vydání a klasickou kampaní podpořený prodej mého hudebního umu" přestává být bezpodmínečně platný. "Ochrana" před přímým kontaktem s fanoušky se začala jevit jako kontraproduktivní.
Jak oslovit někoho, kdo již není odkázán pouze na několikrát přefiltrované obrazy nabízené tzv. masovými médii, ale může se k více autentickým datovým střípkům dostat ihned prostřednictvím internetové sítě? Pro hudebníky různých žánrů nebylo nalezení způsobu až zase tak složité: bylo třeba "oprášit tradici" živých koncertům, kterým 90. léta úplně nepřála, vzít si příklad z alternativních umělců, kteří se mainstreamovému způsobu produkce a distribuce bránili programově, a využít potenciálu síťových médií k mnohem těsnějšímu kontaktu s publikem.
Před několika měsíci, kdy ještě většina marketingových pracovníků neměla vůbec tušení, že by vedle webové stránky mohli ke své prezentace používat blog, mikrostránku, "Facebook", "Twitter" (o jiných on-linových sociálních sítí nemluvě), atd. byla aktivní přítomnost muzikantů na různých internetových platformách zcela běžnou záležitostí. Mezi ve zdejších končinách známější patří třeba kapela The Nine Inch Nails, která v současné době vedle dalších více než 10 různých způsobů prezentace na internetu využívá vlastní sociální síť či wikipedii ninwiki. Další interpretkou, které se úspěšně podařilo navázat dialog se svým publikem, je zpěvačka Dresden Dolls Amanda Palmer.
I v ostatních segmentech bude potřeba se "zbavit" "ochrany" před spotřebiteli a místo "anonymních" kampaní, či velkých "grafových" výzkumů redukujících lidi na čísla, co nejvíce ztenčit prostor mezi značkou a jejími zákazníky, a být tak blíže jejich každodenní realitě. Potenciál tu určitě je.
